sobota 18. března 2017

Papír jako reklama - tuky v kuchyni



Mimo slavného Schichta tu byly další továrny na výrobu tuků používaného při vaření i pečení. Všichni měli krásné reklamní materiály z papíru. Čím hezčí obrázek, aby zaujal na první pohled, tím lépe.

Pokud vás zajímá pozadí tohoto podniku, tak koncem 19.století byla zahájena chemická výroba V.B.Goltberg a zeť. Vyráběli svíčky, mýdla. V roce 1920 tato společnost přešla do vlastnictví firmy Saponia se sídlem v Praze a r. 1945 byla Saponia znárodněna, když se stala součástí Pražských tukových závodů a dostala jméno SANA.


Každá firma se "prala" o své zákazníky a bylo in mít "svoji nejlepší kuchařku". Za firmu SANA akc.spol. PRAHA představuje své recepty pí. Anna Čiperová:


Výborné Lomnické věnečky:

                                                           
Firma SANA oslovila k publikaci na reklamu jejich výrobků také tehdy slavnou kuchařku pí. Anuši Kejřovou, majitelku kuchařské školy v Hradci Králové:


Její specialitou byly výborné a vyhlášené omáčky:


                 A zde i něco málo vánočního:     





Tyto recepty jsem ještě nezkoušela, pokud někdo vyzkouší, určitě nám dejte vědět do komentářů:-).

Nicméně jsem z jiné reklamní kuchařky pekla perník, který všem chutnal.


Zde máte recept:

PERNÍK VELMI JEMNÝ…  r. 1940
10 dkg rozstrouhané čokolády, 10 dkg másla, 10 dkg cukru, 2 celá vejce, na špičku nože hřebíčku, skořice, citrónová kůra, 10 dkg rozstrouhaných mandlí nebo oříšků, 15 dkg mouky, ½ prášku do pečiva Dr. Oetkera, dobře se na vále propracuje, vyleje na pomaštěný plech, peče do růžova a, jak v předchozím uvedeno, potře se cukerným roztokem. Ihned za tepla rozkrájeti nebo rychle kulatou formičkou vypichovat koláčky.   


Recept je z malé reklamní kuchařky, které již chybí hlavní obal a první stránky. Malou kuchařku jsem zdědila po mamince mého manžela,  která byla ruské národnosti žijící na Ukrajině, v oblasti  kde žili Volynští Češi. Jednoho z nich si vzala za manžela. V r. 1947 přišla celá rodina do tehdejšího Československa, kde se usadili.  Rodina zde žije doposud, a jeden z jejich tří synů je můj manžel. Tehdy byla mladá a ještě neuměla vařit  „po česku“. Sousedka, Češka ji darovala právě tuto malou kuchařku, z které se učila vařit. 

Adina

                                     

1 komentář: